Svatováclavská jízda 2016 pohledem do minulosti

Svatováclavská jízda 2016 pohledem do minulosti. Den české státnosti (28. září) je již tradičně v Mladé Boleslavi úzce spjat se Svatováclavskou jízdou historických vozidel. Navštěvníci všech věkových kategorií s překvapenými výrazy sledují přicházející peloton vozidel blízké minulosti.

Primátor města Raduan Nwelati předvídatelnými slovy přeje lidem hezky strávené chvíle. Moderátor Luboš Dvořák svým nemastným, neslaným projevem servíruje jednu naučenou frázi za druhou. Něktěří se slovům mírně uchechtnou, jinak i nadále před radnicí převládá soustředivé ticho.

Prvotním číslem programu jsou kosmonosské mažoretky, jež svým jednotvárným maršem bojují o přízeň diváků. Ačkoliv samotná disciplína může být pro mnohé zajímavá, ve výsledku vše vyzní jako dávno okoukaný karetní trik pouličních hráčů.

»» Kompletní FOTOGALERIE z Vystoupení ««

Následní pražští velocipedisté háží konečně světlejší pohled na celkovou událost. Historické bicykly přesně kopírují křídou vymezený prostor na zemi a malují po zemi pomyslné ležaté osmičky.

Velocipedisté svojí přirozeností baví, rozdávají úsměvy a dávají možnost svým přihlížejícím nahlédnout do minulosti. Díky nepříliš zdařené komunikaci s letci z letiště Metoděje Vlacha, bylo vystoupení velocipedistů narušeno příchazející vlnou letadel. Nikdo netušil, kam má svůj zrak upínat. Proto lidé pendlovali nahoru a dolu, aby nebylo jejich nadšení z letadel tak patrné.

Posledním bodem programu na Komenského náměstí, byl start Svatováclavské jízdy. Jízda byla složena ze tří etap – bicykly, motocykly a automobily. Bicykly měly téměř podobnou funkci jako běžec s olympijským ohněm, celá událost stála na jejich šlapací síle.

Svatováclavská jízda probouzí historii z knih

Motocykly posloužily ve formě časové výplně před tím nejhlavnějším. Rychle se vypařily a vlastně ani nezanechali jediný styčný důvod, proč si je pamatovat. Automobily si užily svých hlavních deset minut ve vší parádě.

Náměstím se po pár momentech linula stará dobrá vůně benzínu. Nos bojoval s benzínem. Uši se snažili odolávat nekončící salvě klaksonů a oči si naopak užívali nekončící paletu automobilů – Škoda, Porshe, VW, Tatra, Marlin,… Jakmile se zvuková vřava ozývala v dáli. Lidé opustili svá stanoviště. Směr byl zřejmý, Městský stadion, kde na zvědavce čekala další doplňující událost Grand Prix.

Grand Prix se snaží přijít s novým konceptem události, kterou Boleslav ještě nezažila. Přehlídka dechových orchestrů a mažoretek si ve městě odbyla svou premiéru. Avšak celek ve finále vyzněl podobně komicky jako situace s letci na Komenském náměstí. Po vstupu na půdu Městského stadionu měl návštěvník hned tři možnosti kam se vydat. První byla pochůzka okolo oválu, kde po obvodu byli vystaveny účinkující automobily. Návštěvník se tedy mohl chytit fotoaparátu a dát se do díla.

Grand Prix se pokouší v Boleslavi zavést nový styl

Přesně v půli oválu se konala výše zmiňovaná přehlídka. Po nerovném povrchu byly rozřazeny židle, na kterých seděli muzikanti. Mažoretky se ve svých načančaných šatičkách vlněly do dechových rytmů. Právě samotný prostor působil značně komicky. Učinkující vystupovali téměř u panelákového dvorku.

Naštěstí byli ochráněni rezavým plotem, jež tam byl postaven někdy v osmdesátých letech. Kdyby nebylo zdání, museli by vystoupit i za plotem.

Tím třetím směrem byl jakýsi minifestival po vzoru Krásné louky. Malé pódium obestřené stánky všech chutí a nálad. Kdyby přišla na ratolest kratochvíle, dítko si mohlo v klidu zaskákat v prostorném skákacím hradě nebo dát přednost zpěvnému pánovi na pódiu.

Svatováclavská jízda historický vozidel rychle přišla, rychle vyšuměla. Jedinou upomínkou jsou nám fotky, ať už naše či cizí na internetu. Alespoň jsme měli možnost vidět událost, která ztroskotala na dvou základních faktorech – komunikace a příprava. Snad příští rok na tom bude lépe, jedná se přece o patnáctileté výročí.